1. os. pl.

Povaříme, osolíme, osmahneme, dusíme, vmícháme. V češtině se v receptech používá první osoba plurálu, narozdíl od angličtiny, která užívá imperativu (Add yolks to the mixture.) Neopičím se po Ef a jejím novém blogu, ale dnes jsem skoro celý den doma a v lednici leží hodně zeleniny. Po zbytek týdne nezbývá mnoho času na vaření, jíst se ovšem chce a utrácet ve školním bufetu nebo přešlapovat ve frontě v menze ne často. Tak jsem opět zapálila hořáky.

Mrkvová polévka s fenyklem. Bez fotky – polévka je krémová, no a když rozmixujete mrkev, brambory a fenykl, chutná to moc dobře, nicméně ta barva… prostě polévka nepatří k nejfotogeničtějším.
Jogurt jsem nedala, vývar nemám. Semínka jsem nepražila. Bylinky ale zkusím koupit, petrželka by tomu dodala akorát ten správný šmrnc.

Pak jsem uvařila cizrnu. Římský hrách se mi moc zamlouvá, jenže vzhledem k tomu, že kupuju suchý, klade si to poměrně značné logistické nároky. Dvanáct hodin máčet, půldruhé vařit. Dnes mi to klidně mohlo za zády bublat, zítra bude cizrna smíchána do krabičky se zelím na zázvoru, ňam ňam, a zbytek schovám do mrazáku.

V ledničce zůstávají:
– topinambury
– patison
– kus červené řepy
– hodně petržele (bílé)
– velký kus zelí
– černá ředkev
– nějaká dosud neidentifikovaná zelenina – kus velikého plodu se žlutozelenou slupkou a jasně oranžovým vnitřkem. Tohle mám na zeleninových bedýnkách nejradši a zároveň jsem z toho nervózní 🙂

Pak nějaká mrkev a celer, ale s tím bych si dejme tomu poradila. Kdybyste někdo znal skvělý a ozkoušený recept na některou z těch exotických surovin, uvítala bych to. Jinak je asi rozsekám do obecné zeleninové polívky a bude, to mě ještě nikdy nezklamalo. Jenže co když tím přijdu o geniální gurmánský zážitek?

Kromě toho jsem si ale opravila úkol z němčiny, napsala dva na irštinu, dokončila ten na překlad, zveřejnila zápis ze schůze, odeslala vyučující svůj návrh na jednu seminární práci. A píšu trochu dřív, protože bych se chtěla ještě proběhnout, když je tak pěkně, a večer po tanci nejspíš vyrazíme s Terry na pivo. Víme, jak to pak se mnou vypadá, článek by zas zůstal maximálně v hlavě.

Jak vůbec dnešní den začal? Začal v duchu článku, který mě minulý týden obzvláště zaujal na blogu The Flying ONION. Jmenuje se Five Delicious Ways (Part I) a dnes jsem si vyzkoušela číslo 2, 3, 4 a částečně 1. Zjistila jsem, že mi to zklidnění moc nejde. Že myšlenky lítají všude možně a stejně si vlastně tu snídani pořádně nevychutnávám, ani když u toho nekoukám do pošty a blogů. Chm. Budu to trénovat, aspoň ve všední dny (víkendy trávím buď zcela netypicky, nebo doma, kde snídám nejradši sama a v tichu nebo při tlumeném rádiu, sedím si u toho na noze, čtu časopisy z celého týdne a vyhlížím oknem do zahrady).
Takže mám úkol do příštího období. Naučit se klidnou ranní chvilku, kdy se popíjí Vitakáva s mlíkem, vychutnává nějaká ta mindful breakfast a zvažuje se, co je za den, co mě čeká, co je třeba udělat. Vstávám brzy a bývá ještě tma, tak nevím s tou procházkou, ale o trochu dřív opouštět domov a projít se k tramvaji by taky stálo za úvahu.

Kdo se přidá?

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 7

  1. Ten ranní „program“ vypadá naprosto skvěle! Asi mám ale opravdu slabou vůli, protože i když většinou mívám takové záchvaty ráno se protáhnout, vychutnat si snídani, doopravdy se probudit, tak to končí uspěchaným honěním se za ranní trolejí. Ale schválně, dnes půjdu dřív do postele a zítra si i přes brzké vstávání zkusím na tohle udělat čas :).
    A polévka bude jistě vynikající – už dlouho uvažuju, že se na bytě bez tyčového mixéru asi neobejdu… 🙂

    Odpovědět
    • Taky mě chytají pocity, jako že bych už měla odpovídat na noční e-maily nebo nevím co. Ale uvědomuju si, že je to deset minut, maximálně čtvrt hodiny. Deset minut! Opravdu žiju tak, abych si nemohla dovolit deset minut v klidu snídat? A chci to takhle?

      Každá krémová polívka může být i nekrémová, žejo. Ale dělat s tyčovým mixérem třeba palačinky je obrovské blaho. Zmáčkneš – bzzz – těsto je hlaďounké bez jediného žmolečku. Ani moc místa ta věc nezabere, takže od Ježíška doporučuju.  

      Odpovědět
  2. coco? za poslední půlrok mam nejdelší vlasy:)

    Odpovědět
  3. pixie

     /  8.11.2011

    neni ta neidentifikovaná věc tykev?

    Odpovědět
    • Ano, je to nějaký tykvoid, ale těch je taky plno druhů… Budu to muset ochutnat, třeba z toho na něco přijdu.

      Odpovědět
      • pixie

         /  10.11.2011

        alespoň nějaký vodítko:)

  1. Aranelindalë

Milá Aranel,

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

  • Měsíc po měsíci

  • O čem se tu píše

  • Running Rhythms ******************************** Follow my blog with Bloglovin
  • Zadejte e-mailovou adresu a oznámení o Aranelině psaní se objeví v poště.

  • Co prošlo kolem

    • 159 802 kliků