Nápasná

= nenasytná. To jsem se zas naučila od chlapa. Nápasně jsem se dnes vyyhrnula na konzultační hodiny, jestli mi prof. D. hodí seminárku na hlavu, nebo jestli má smysl se učit. Ani to nebolelo. Bez chyby to nebylo, ale nebolelo – a má to smysl! Aranel možná projde zkouškou ze syntaxe. Ááááá, to by bylo krásný.
Získala jsem tedy zápočet ze syntaxe II jako první ze všech! Dobře Aranel.

Včera na běžkách. Kolik sněhu, tolik lidí – dost. Ale pěkný. Se Zoubkou, která taky trpí tím problémem „nezávislá, aktivní, málo pipina“; resp. ona si z toho problém nedělá a prostě se nepodceňuje, nepřizpůsobuje, na chlapa si počká. Sbírám kolem sebe vzory. Jistě, teď mám nový objev, ale stejně se to může hodit. Jak zacházet s tím, co už jsem taky tolikrát slyšela. Jak zacházet s přibývajícími dětmi a změněnými jmény.

Večer jsem se jela podívat na jeden pokoj. Totiž půlpokoj. Za zástěnou. V malém bytě. S cizími lidmi. Jakkoli prvotně nadšená, do druhého dne a po pár konzultacích to vybledlo a stěhování jsem zrušila. Mám taková cukání, že bych někam. Do trochu víc svého. Ve smyslu samostatného pokoje. Druzí mě zrazují, proč chci platit nájem. Když to je takové: odmala od sebe znám silnou potřebu se vymezovat vůči rodině, ukazovat nezávislost, být hrdá (nebo jak se to jmenuje). I tohle je součástí, prostě nebydlet už ani v bytě, kde rodiče nejsou, ale patří jim.
Zaštiťovat se můžu i Terry, která by si na nájmu klidně připlatila, být tu sama. Stěhování je pro ni o kus problematičtější než pro mě.

Tak se trošku rozhlížím. Nebo spíš začnu, po zkouškovém. Však mě nic nežene.

Zároveň mě napadlo: mám pořád řečí a nápadů, ale nakonec couvnu. Proč? Protože změna značí jinou Aranel. Jinde žijící, jinak myslící, jinak zařízenou. Či ne? Více dospělou, která už nechce sdílet pokoj. Jenže z takových fází není návratu, a Aranel se trochu dospět bojí. Téma na složitou úvahu, kterou teď nesestavím.
„Třeba jednou přijdeš sem, když tě ještě budu bavit. Manželka (tak Salám říká své spolubydlící) má tamhle přítele, až sekne se školou, třeba se odstěhuje tam. Já bych se odsud hnul už nerad, tak si tě sem třeba pak zatáhnu.“

Jo, slyšela jsem to už párkrát – dobře, no, jednou. Když ale člověk to rád poslouchá.

Dnes večer v čajovně. Trochu neplánovaně a trochu déle, než jsem chtěla. Trochu chladno. Zase ale příjemné, zábavné i důležité rozhovory. Mě to opravdu baví. Mně je s ním opravdu dobře. I když je to celý tak trochu neuvěřitelný, i když to vzniklo z toho, že poskytl nocleh lízlé víle. Která má v tom večeru bílá místa a Saláma tím trochu vyděsila. Jenže i když si nepamatuju úplně všechno, neznamená to, že jsem si neuvědomovala, co dělám. Stejně se silvestrovským večerem – ano, byla jsem zkouřená a přiopilá, když jsem vyhlásila, že toužím být dráčkem. Jenže to jsem si opravdu myslela, rozdíl spočíval v tom, že bez oněch látek by to ze mě lezlo jak z chlupatý deky, pokud vůbec. Takhle to šlo krásně a snadno.

„Když mě na Silvestra v baru balila tamta… byla to taková úvaha. Ona má támhle kluka. Když se s ní vykousnu, dostanu do držky, navíc všechny zprudím, že jsem zkazil Silvestra. Je teda krásná, ale já mám rozdělanou Aranel. Aranel, tu skvělou ženskou. Stojí to za to? Nestojí, rozhodně nestojí. Asi tak.“
Smála jsem se. Pak si na třikrát nechala vysvětlit, jak to myslí se svým postojem ke kamarádství s benefity. Ne. Opravdu bych nedokázala začít s někým chodit, abych nepřišla o benefity, když to přitom nemyslím vážně. Třebas jsem to nějakou dobu plánovala jako kamarádství s benefity. Ale přehouplo se to.

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentáře 3

  1. a jsi borec! syntaxe mi znepříjemnila na VŠ pěkně život. něco jsem si vyložila špatně a už se to se mnou táhlo všemi testy. a vysvětlil mi to vyučující až na děkanském termínu, pak mi to dal a já myslela, že radostí omdlím. a přišla migréna:)

    Odpovědět
    • Nestraš s migrénou! Snad to půjde na první pokus a migréně se vyhnu.

      Odpovědět
      • migréna přišla vždy s úlevou – a bylo jedno, který pokus to byl:XDD po státnicích jsem málem oflákala hlavu o auto:) ale tak to je mojí nervovací se náturou, a když to dopadne dobře, akorát to „odstůňu“:)

Milá Aranel,

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

  • Měsíc po měsíci

  • O čem se tu píše

  • Running Rhythms ******************************** Follow my blog with Bloglovin
  • Zadejte e-mailovou adresu a oznámení o Aranelině psaní se objeví v poště.

  • Co prošlo kolem

    • 159 788 kliků