Kelímky. Esovitá prohnutí. Le gusta esto

Když už tedy nezvedám transparenty na náměstích, konám dobro malý, lokální, svoje. Starý zimní kabát jsem odnesla na Kliniku (a už tam nevisel, po čtyřech dnech). Přebytky mýdel a převoněných krémů a svědivých šamponů zase darovala do plánované prádelny pro bezdomovce. Příští týden mě čeká odnos bižu, kterou neužiju, na sbírku Třpytivá radost – holčičky z děcáku si cetky rozeberou. Dlouhodobá mise za minimalismus, za obklopování se jen věcmi, které potřebuju a užiju a ráda nosím. Ty druhé stejně přibývají, vynořují se ve skříních a zásuvkách, tak kdyby se aspoň dařilo svažovat křivku směrem k jejich vytrácení se.

Inspirují mě hodně Aničky – v tomto především Anna Crimewave. Nadchnul mě její nedávný článek, který si možná někde vytisknu a udělám si z něj checklist. Teda on už to checklist je. Zdá se, že moje „You suck, Aranel“ by bylo mnohem delší… nebedýnkuju teď, nekupuju sypanou rýži a luštěniny, čaj si dělám pytlíkový (a to by zrovna bylo tak jednoduché!), používám plastový houbičky na nádobí a kartáček a zubní pastu a pytle na odpadky. A „reduce your food waste“ se mi taky nedaří tolik, jak bych chtěla… na to jsou naše denní režimy nějak příliš náhodné a nepředvídatelné. Slzami skrápím ty ztvrdlý patky chleba…
Aspoň teda vlastním spíš míň oblečení, řekla bych, a určitě nemnoho párů bot. Nechám se inspirovat Anninými tipy na různé ecohacks a třídím odpad, co to jde.
Přičemž třídění odpadu je jedna věc a snaha o snížení jeho objemu druhá. Dala jsem si malou osobní výzvu: žádný kafe do kelímku. Ty kelímky mi přijdou jako nerecyklovatelná zbytnost… minulý týden jsem měla jen jedno. Tento týden budou asi dvě, ale když na to myslím a třeba si nechám udělat kafe v práci do hrnku místo kýble z McCafé, hned kelímků ubyde. A kafe ne. A radosti též ne.

Jiná výzva se jmenuje palmový olej. Zjistila jsem s potěšením, že vlastně už dřív jsem moc skrytého palmového oleje nekupovala. Teď jde tedy hlavně o to redukovat sladkosti v práci – víceméně na ty tvořené jen slepenými ořechy. Teda nejlíp kdybych ty tyčinky pekla… ale tak třeba v dalším levelu. Zatím jsme u vaření do krabiček.

Fakt mě to těší, tyhle malé věci. Neutrácet za hlouposti. Už teď mám, ještě před nákupem dárků, docela výdajové období, jak jsem psala minule, a dosud neskončilo. Naštěstí za to většina věcí stojí, novej boží účes třeba. Nebo spravený hodinky, po několika letech je zase nosím a raduju se z toho. A hlavně zase další věc, která se neužitečně válela v poličce a teď se s baterkou a novým řemínkem účelně užije.

Cestování samozřejmě: jela jsem tentokrát do Brna vlakem. (Velké nadšení z Railjetu.) Taneční seminář v novém studiu, trochu pank ve dvoře, a jinak rozvrh jako vždycky, cena jako vždycky, jen náročnost se mi zdála snížená. Pozorovala jsem spolutanečnice při hodině Hortona; možná to nebude jen tím, že si David vyrobil miminku a mění se mu priority. Coccyx balance teda nic moc. A ty lordózy!! Upozorňuje se na to v jednom kuse a stejně, ženská započne plié a prásk, zadek ujede dozadu, veškerej dojem v háji. I z placatýho zadku lze vyrobit ohromující tuhle věc. Jednou jsem to tak polovědomě zkusila a ono jo, je to velmi pohodlné, vykydnout břicho a nechat zadek vlát za sebou. Ale je to a) hnusný, b) destruktivní pro záda. Do kterých už tak musím umisťovat peníze za jógu a masáže, takže ne, díky.

Kdy už najdu ten job snů? Rozesílání motivačních pdf mě začíná trochu otravovat. Naštěstí přibyla následující motivace. (Tohle je nejprolinkovanější příspěvek ever!) Jéééj, to by bylo. Ve dvou. V národním parku. Inu… když se nám podaří jet na víkend spolu na Churáňov, můžeme si gratulovat. Ve dvou redakcích, dvou prostředích, s tolik disparátními, a přesto se prolínajícími zájmy. Tenhle týden ale proběhly dva společné večery, jeden snad ještě zítra. To není tak špatný. Páteční společné dopoledne, které jsem sice z velké části prospala, ale aspoň na jeho rameni.

Poslední složka nadpisu je spíš takovej vtípek. Přepnula jsem si fejsbuk do španělštiny, že se teda učím. A jak se řekne „Aranel se to líbí“? A Aranel le gusta esto. Tedy „Aranel jí se to líbí“. Proč, proč, proč se odkazuje na jednoho referenta dvakrát v jedný větě? Zbytočné, niezmyselné, načo?!, vrčela by misantropická ryba. Pančelka Alba mi to ochotně vysvětlila, jenže na smyslu to nedodalo. Samozřejmě v tom páchám chyby, ne že by jazyk musel být logický, ale že to neznám ze žádného dosavadního, zavařuje mi to škebli. Dál taky kombinace jednoho záporu ve větě i dvou záporů ve větě, podle toho, jak „daleko“ od sebe záporky stojí. Dezorganizovaní latinos.

Nakonec ještě jedno historické foto. Kdy ještě nikdo netušil, co se stane, Aranel rámovaly obličej vlasy – z obou stran – a kousek od nás se na koberci válel předpis na trankvilizéry. Mám tlustou ruku, zase. Jako na všech fotkách. A stejně se nemůžu vynadívat.

1909131

Dík, Bludičkko

Měla jsem totiž děsnou chuť na nějaký řetězák. A díky Bludičce jsem na jeden narazila. Měl 21 otázek, ale některé mi přišly hloupé, tak jsem si to upravila…

    Co pro vás konkrétně znamená jistota?
    Něco jako, že se nebojím. Že se nebojím, co přijde, a cítím se v dobré společnosti, a funguje síť záchytných bodů a osob.

    Existuje činnost, která ve vás vzbuzuje radost? Co to je?
    Asi chůze do kopce. Nebo pečení štrůdlu.

    Když si představíte, že jste se posunula o půl roku v čase a našla jste to, co Vás naplňuje, baví, zajímá, motivuje, inspiruje a dělá radost, co to konkrétně je?
    Překlad kvalitních povídek.

    Co Vám tato činnost kromě radosti ještě přináší?
    Výdělek 🙂
    Jak na Vás reaguje okolí?
    Lidi si většinou myslí, že jsem mladší. Jinak jsou ty reakce dost různé. Někteří mě nemají rádi, protože občas trpím na příliš drsný humor (občas si tím taky trapně zvedám sebevědomí).
    Co děláte jinak?
    Čistím si zuby levou rukou. Rýži vařím v peřinách. Zašívám punčocháče. Hlídám si podpatky u bot a jejich včasnou výměnu.
    Máte svůj životní cíl? Jaký je?
    Být se sebou spokojená, na všech rovinách a do jisté míry. Mít rodinu. Naučit se co nejvíc jazyků.

    Jak vypadá partnerství, které Vás naplňuje?
    Naplňuje mě. Na všech rovinách.

    Když si představíte, že máte pevné body ve svém životě, jaké jsou?
    Rodina. Přátelé. Nějaké úspory. Zdraví. Znalost cizích jazyků.

    Když si sama sebe představíte za 5 let, jaké jsou Vaše nejbáječnější představy o Vás samotné?
    Druhý dítě na cestě, milující manžel, dům se zahradou, vstřícní zaměstnavatelé, plynový sporák a horkovzdušná trouba, okna na všechny světové strany, zdraví rodiče, super účes, prakticky nezměněná postava, schopnost plynule konverzovat v pěti jazycích. 🙂

    Co všechno byste chtěla zažít, prožít, naučit se, vyzkoušet, …?
    Kdeco. Co mě tak namátkou napadne: mít na hlavě dredy, kutálet se v zorbu, přejít ferratu, sama cestovat, uvařit pro víc než deset lidí, milovat se s holkou.

    Co je to, co když uděláte někomu pro radost, přinese to radost i Vám?
    Skoro cokoliv, ne? Třeba když dobře vyberu dárek. Komukoliv.

    Čím byste si nejvíce udělala radost sama pro sebe?
    Teď asi tou cestou do Gruzie.

    Co Vám pomůže radovat se v každém přítomném okamžiku a projevovat vděčnost za to, co máte, umíte, děláte, tvoříte už teď?
    Gandža? … Ne, myslím, že mi pomůže, když se na to trochu soustředím. Jakože ne, tahle situace přece není jenom opruz, z té se dá i radovat.

    Jaká každodenní aktivita zvýší Vaše vědomí sebe?
    Tanec. Musí ale bejt opravdickej, ne kroucení zadkem / prsama / hlavou na Beyoncé (což bohužel přečasto na kurzu děláme).
    Běh. To si uvědomuju, jak svým nohám můžu být vděčná, za to, jak pěkně pracují.
    Líčení a foukání vlasů. Protože to sice trvá pár minut, jenže já jsem na to líná, že to není možný. Přitom mi to vždycky zas trošku zvedne sebevědomí.

    Co je v současnosti to první, co když začnete dělat, budete čím dál blíž k naplňování své životní vize?
    Buď učit se francouzsky, nebo se vrátit k rozpřekládaným povídkám. Přesně nevím.

    Co pro svůj vnitřní klid můžete udělat ještě dnes?
    Oholit si nohy. Nařídit si budíka. Ono už je docela pozdě. Tak pak ještě vroucně obejmout svého petit ami.

Řetězák 2/2

6. 5 nejposlouchanějších hudebních žánrů+ 5 oblíbených zástupců z každého
electro – Parov Stelar, Shemian, Bonobo, Venetian Snares, Chinese Man
reggae – Bob Marley, MessenJah, Švihadlo, …
old (hard) rock – Led Zeppelin, Jethro Tull, Janis Joplin, The Doors, Flamengo
„moderní“ rock – Porcupine Tree, starý Within Temptation, Kings of Convenience, White Stripes
klasika – Chopin, Debussy, Bartók, něco z Janáčka, něco ze Dvořáka

7. 4 osobní věci+ 4 věci světového formátu, kterých se bojíš
že to nezvládnu
že nedodělám školu
přecházení přes koleje
výraznější přibrání
+
vyčerpání přírodních zdrojů, devastace přírody
válka
extremismus jakýkoli
návrat už potlačených nemocí

8. 3 lidi, které miluješ
Salám, ségra… tatínek?

9. 2 věci, kterým věříš, dokážeš je hájit a bojovat za ně (napiš o nich článek na svůj blog)
třídění odpadu a využívání lokálních zdrojů má smysl
je důležitý znát pravidla pravopisu, a ne jenom kvůli tomu, že by člověk mohl vypadat jako blbeček

10. 1 věc, kterou bys chtěla změnit ve svém životě, kdybys měla neomezenou moc
Nevím. Co bych chtěla změnit? Přidala bych si skill jasně a přesvědčivě formulovat své postoje a plány a neochvějně se za ně umět postavit.

Trochu jsme se pohádali. Nebo – pohádali. Já se moc hádat neumím, totiž uměla bych to, přijde mi to ovšem potupné. Hádku podle mě definuje užívání emočních argumentů. Vím jak na to, jsem přeci lingvistka, ale jaksi to odmítám dělat. (Moje maminka, jak se zrovna dnes ukázalo, je zářný předobraz, jak se to dělat nemá. Srdce mi usedalo a tatínka v té situaci obdivuju.) Tak jsem poslouchala, trochu analyzovala a zadržovala pláč (i proto se hádáme málo, nic nevydržím. Bude se ale muset sebrat a občas na mě houknout, ne si to držet uvnitř), trochu se snažila naslouchat. Jo. Nedodržuju domluvený pravidla. Mám příliš vůdčí tendence a neposlouchám, co se mi říká. Bohužel nic z toho nemůžu úplně popřít. Salám taky dovede prokouknout lidi.
Jak se zbavit tendence předělávat lidi?

Řetězák 1/2

Jednou za čas, pro radost.

1. 10 věcí, které tě dokážou opravdu naštvat (to bylo teda docela těžký.)
PET láhev v normálním koši
zplesnivělý chleba
lidé, kteří si nepřipustí vlastní chybu
lidé, kteří v diskusi bojují emočními argumenty
sekající se videa na YT
já sama, když se vymlouvám ve škole jak třináctiletá
Salám, když hulí, než jde do práce
když na mě někdo sahá
když nevidím cestu z finanční krize
když nedokážu ovládnout PMS.

2. 9 věcí, které tě zaručeně potěší nebo pobaví (to bylo naopak jednoduchý…)
když v rádiu pustí Parov Stelar
když se na nebi udělá duha
když dostanu kytku
když kousnu do hrušky / jablka utržené/ho ze stromu u silnice
když najdu boty, které mi sedí, na první pokus
když se mi povede otočit palačinku nadhozem
když napíšu přesně to, co chci říct
když je vzduch zozonovaný po bouřce
když otevřu víno a neroztrhnu přitom zátku.

3. 8 věcí, které ses naučila za poslední rok
lépe komunikovat se slepými
základy Lormovy abecedy
žehlit docela slušně košile
zakrývat si ústa rukou, když zívám
dívat se na Saláma a ne vedle, když mi něco vyčítá
hlasitě napodobovat zvuk koňských kopyt (náš přivolávací signál)
několik maďarských slov
spát na velké posteli a neoblečená.

4. 7 věcí, které určují výběr partnera
inteligence
barva hlasu
schopnost pro něco se nadchnout
kulturnost (ne nutně přehled, ale ochota ho získat)
láska k přírodě a přírodnímu způsobu trávení prázdnin (třeba)
zájem o práci, uvědomování si její důležitosti
… má mě rád!!

5. 6 zahraničních míst, kam by ses ještě chtěla v životě podívat
Londýn
Orknejské ostrovy
Peniny
Bělověžský národní park
Santiago de Compostela
Dubrovnik

Kwesčnér

Že se mi ozvala neznámá čtenářka, nakoukla jsem na její blog a našla dotazník do nedělního odpoledne. Navíc vo slovenčine.

  • vrkoče alebo obyčajné copy?
  • Vrkoče. Do kategorie snů spadá obojí.

  • Lana Del Rey alebo Florence Welch?
  • Lana, ale jenom asi dvě písničky. Možná Florence, až si ji poslechnu.

  • výrazné oči alebo pery?
  • Oči. S výraznými rty to neumím.

  • sladké / slané?
  • Sladká marmeláda na slaném rohlíku.

  • dubstep alebo rock?
  • Takhle se nedá pokládat otázka. Ve slunném odpoledni rock, nad ránem dubstep nebo tak nějak.

  • tetovanie či pearcing?
  • Tetování, když je hezký a ne úplně nápadný. Piercing nemusím.

  • distingvovaný brunch / nočné vyžieranie chladničky?
  • Vyžírání chladničky po ránu.

  • bývať vo vysnívanom byte osamote / s mužom?
  • S ním.

  • sushi alebo cestoviny?
  • Těstoviny. (možná rýžové nudle? ha, chtěla jsem je zkusit.)

  • sexboh / verný chlapec?
  • To je těžký. Stejně člověk nemůže vědět, jak by naložil s nevěrou, dokud se mu to nepřihodí. No a bůh by zas chtěl nějakou bohyni, žejo…

  • šaty či sukňa?
  • Šaty, když se povedou.

  • víno alebo pivo?
  • Jedno i druhé. V závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu.

  • Londýn / Paríž?
  • Cokoli!

  • kečup alebo tatárska omáčka?
  • Domácí obojí, z Hellmann’s max. trošičku tatarky.

  • nemusieť si doživotne holiť nohy / nemať vrásky?
  • To první!!!

  • jesť v posteli / slušne za stolom?
  • Při představě nepořádku v posteli… promiňte, slušně za stolem, nebo v trávě, nebo na mostě, nebo kdekoliv.

Před stromečkem

„Budeš tady v Praze teď ještě? Co děláš po večerech? Že bychom dali jedno, tentokrát jako opravdu jedno, a nějak normálně se rozloučili…“

Uvidíme, jestli se dneska vydám do noci. Asi jo. Raději bych ale skončila doma, kde tedy – aha! – už nebude spolubydlící, což samozřejmě vybízí k využití. Buď budu v noci prát, svítit, ponocovat, nebo tam přijede se mnou. Nechejme to koňovi.

Včerejší večírek spíš unavený a bez večírkové nálady, tak trochu obecně, takže jsem si povídala s chudákem Vančurou (a zuřila a nadávala na chlapy, kteří se neumějí chovat mužně, neumějí se rozhodnout, vysílají zmatené signály, chtějí navazovat, kde nelze). Tohle si vůbec nezaslouží, aby nejedla, málo spala, připíjela se, vždyť je to hodná holka, opravdu jí patří trochu štěstí. Zatím jsem mu nezačala nadávat, protože to nemám jasně zformulované, ale chuť do toho mi teda rozhodně nechybí.
Kamarád vodák zmizel dřív, že mu nějak není dobře. Aspoň jsem nestála před žádnými dilematy. S Berniem se taky potkala až dnes, všichni mají pořád potřebu mi ho připomínat, oh my, lidiiii.

Mám trochu hravě přemýšlivou náladu. Tak jsem si vzpomněla na Fayin dotazník. Hele, ono to je opravdu zajímavé.

1) Když se poctivě podíváš do svého svědomí, jsi šťastná?
Když člověk na takovou otázku odpoví „ne“, musel by se nad sebou rozlítostnit. Nemůžu ale jednoznačně říct „ano“ – nebo ano? Záleží na konkrétním dni, konkrétním čase. Sice je vždycky co vylepšovat, ale docela šťastná myslím aktuálně jsem.

2) Co by ti dnes řeklo tvé sedmnáctileté já?
Fuj, holko. Tys teda dopadla. A kolik to jako vážíš? Školu nehotovou, bydlíš v králikárně s nevidomou holkou místo roztomilého hnízdečka s Josefem? Piješ a hulíš, po nocích se flákáš s lidma málem cizejma? To jsem si to teda představovala jinak, asi se rozbrečim.

Myslím, že to spíš vypovídá o mém tehdejším já, než o tom, jak jsem teď na tom špatně, bez perspektivy upadlá do morálního bahna. Kdybych měla dneska říct něco svému sedmnáctiletému já, možná by to taky začínalo „fuj, holko, kolik to jako vážíš“.

3) Existuje přátelství mezi mužem a ženou?
‚sně. Ne, vážně. Existuje. Asi jen ve výjimečných případech nenapadne ani jednoho z těch dvou, že by se do něj třeba daly přidat nějaké benefity. Nicméně existuje.

4) Na ex nebo na sex?
…na ex? Nevím, na co se Fay ptá. Ani žádné kreativní vylepšení.

5) Nejoblíbenější romantická/erotická filmová scéna?
Napadá mě asi zase jenom scéna prvního milování Naoko a Tórua z filmu Norské dřevo. Spíš ale málo přemýšlím a třeba tu odpověď ještě edituju.

6) Nejoblíbenější blog a důvod, proč ho tak ráda čteš?
Těch je…
Fall – protože umí psát a plní řádky silnými zážitky, nemá to v životě vůbec jednoduché. (Sem bych přidala ještě Potvůrku a Ven-ven).

Ivan Derer – geniálně úsporné vyjadřování a neobyčejné zážitky z cest, obojí, co bych si pro sebe moc přála. (Sem bych přidala ještě Nioblad a E*v.)

Holky z Bitchbooku – má to šťávu, vtipné, kousavé, kritické, rajcovní.

7) Bojíš se chybovat?
Hm… ano. Myslím, že ano. (Někdo ne?) Už jsem se ale naučila se z chyb nehroutit. Místo truchlení a výčitek operativně začít hledat možnosti nápravy.

8) Jsi sprinterka nebo maratonistka?
Maratonistka. Asi nejen v běhu.

9) Kdybys věděla, že se o tom nikdy nikdo nedozví, udělala bys něco, v čem ti teď svědomí brání?
Ne. Z několika důvodů. Obvykle to, jestli se o tom někdo dozví, nerozhoduje o mé konečné volbě, jestli něco dělat, nebo nedělat. Zkušenost taky říká, že s mým svědomím se dá vyjednávat, ale někdy se přemluvit nedá a dovede být jedním z nejkrutějších kritiků.
Prostě bych třeba nesvedla přítele své sestry, i kdyby se o tom nikdo nikdy neměl dozvědět.

10) Co ty a Shakespeare?
Ano. Známé hry, sonety… Mám ráda třeba Macbetha, Sen noci svatojánské, Krále Leara. Neřadím se úplně k zapáleným fanouškům a shakespearologům, ale nějaké vědomosti jsem pobrala, uznávám a obdivuji.

11) Kandidát na dalšího prezidenta České republiky? Jmenuj kohokoli.
Nevím. Vůbec nevím, jsem nejistá z kandidátů registrovaných, ale nemůžu přijít ani na žádné jméno jiné. Smutný stav.

Chan Chal

aneb Chantalina challenge.

Úkol č. 1: Prozraď na sebe 11 pikantností

Tak to vynechám, protože jsem horko těžko vymýšlela 9 faktů do minulého meme a pikantnosti nevedu. OK, ať je to aspoň kulaté:
10) 69 podle mě není zajímavé číslo. Ačkoliv žena, občas prostě nezvládnu dělat víc věcí najednou.

Úkol č. 2: Odpověz na otázky

1. Kto bola vaša najlepšia kamarátka, keď ste mali desať rokov?
Duo Šárka – tmavě blond, svalnatá sprinterka, a Tereza – tmavovlasá, kudrnatá muzikantka. Dnes bych si určitě víc rozuměla s tou druhou, nedávno jsme se ostatně úplně náhodou potkaly na chodníku. Krásná ženská. Obě taky měly/mají výborné mladší sestry, skutečné originály.

2. Ktorú pesničku ste naposledy s vervou počúvali sto krát dokola a dokola a ešte raz?
Amanda Palmer – Do It with a Rockstar. S takovou vervou, že virtuálně bubnuju do vzduchu. A minulý čas zatím není namístě.

3. V akej polohe spíte?
Heheh, vždycky se snažím usnout na zádech, abych si je narovnala, ale skončím na boku. Někdy se těsně před usnutím ještě přetočím na druhý bok, je to zvláštně namáhavé a znamená definitivní usnutí.

4. Zverujete niekomu svoje tajomstvá? Komu a prečo?
Ano. Asi třem lidem a taky sestře. Některá zároveň rozsévám po lidech, které to třeba vůbec ani nezajímá. Někdy si potřebuju ulevit, někdy (si myslím, že) se činím zajímavá.

5. Za čo sa najviac hanbíte?
Tyjo… teď naposledy za nevhodnou poznámku o otci jedné tanečnice – už přes dvacet let nežije a já to netušila.

6. Na čo ste najviac pyšní?
Nevím. Přisámbůh nevím. Kdybych to mohla nahradit slovem „hrdá“, bylo by to třeba moje vystoupení před třemi lety během oslav 17. listopadu, a vůbec leccos z mého tehdejšího angažmá – ne všechno tedy. Jinak si ale nemyslím, že bych už v životě bůhvíco dokázala.

7. S kým, kedy, aký, kde bol váš prvý bozk v živote?
Asi v první třídě v lesoparku? Si to umíte představit.

8. Akú najnebezpečnejšiu vec ste v živote urobili?
Když se v noci vracím z hospody, chodím pěšky od tramvaje a uši mám zacpané sluchátky. (Nuda, co?)

9. Bojíte sa niečoho? Čo to je?
Bojím se, že se jednou ohlédnu za životem a zjistím, co jsem všechno promarnila a neudělala z malicherných důvodů. Bojím se, že mi nebude dopřáno se takového okamžiku vůbec dožít. A příslušná odpověď Wicked Lady mě jaksi… vyděsila. Panenko Marie Svatohorská, nedopusť.

10. Boli ste niekedy u veštice? Čo vám povedala?
Nie. Zatial nič.

11. Máte nejakú pesničku / film / knižku, ktorá vás vystihuje? Akú a prečo?
Tohle je vlastně dost těžký. Mám tendenci se vidět v různých smutnostech a tragikách, ale to jsou spíš takové emařské záchvaty.
Pročež něco na půl cesty:

12. zákerná bonusová otázka: Napísali ste niekedy báseň? Publikujte ju tu!
Nejen skořicí
voní taky vanilkou
už se to blíží

(byla to reakce na jiné, cizí vánoční haiku:
Stříbrný půlměsíc
nevyslovených přání
voní skořicí

aneb mé Písmácké období, kdy jsem hrozně chtěla něco psát a spisovat a básnit. Dneska už přiznávám, že sice píšu, ale vlastně nerada.)

Úkol č. 3: Nominuj ďalších súťažiacich a vymysli pre nich 11 otázok.

  1. Co je kořením Tvého života? (Poraď si s mnohovýznamovostí, jak uznáš za vhodné.)
  2. Existuje nějaká činnost, obzvláště koníčkovitého charakteru, kterou bys chtěla vyzkoušet, ale ne a ne se k ní dostat?
  3. Jak bys volila mezi dvěma možnostmi – ztrátou zraku nebo ztrátou sluchu? (a proč?)
  4. Co Tě inspirovalo k blogování? Co Tě inspiruje nadále?
  5. Která knížka ve Tvé knihovně je nejohmatanější?
  6. Mluvíš lidem do života?
  7. Sbalil Tě někdy někdo / sbalila jsi někdy někoho způsobem, kterému se nedalo odolat? (Podrobnosti!)
  8. Kterou část svého těla máš nejradši?
  9. Co bys nominovala jako nejlepší kulturní (koncertní, čtenářský, …) zážitek v životě?
  10. Jakou otázku se sama sobě bojíš položit?
  11. Proč čteš Aranelin blog? 🙂

Nominace putuje:
Kris,
Černé Zelenině.

(Mohlo by jich být víc, ale zkusila jsem ty, které se spíš asi dají nachytat. Jestli někdo chcete, klidně se přidejte. I vy, co neblogujete; poskytnu vám prostor.)

  • Měsíc po měsíci

  • O čem se tu píše

  • Running Rhythms ******************************** Follow my blog with Bloglovin
  • Zadejte e-mailovou adresu a oznámení o Aranelině psaní se objeví v poště.

  • Co prošlo kolem

    • 139 071 kliků