Nejste vy hipísačky?

Včera večer, když se příbuzní rozjeli, jsme se se sestrou sebraly a putovaly na vlak směrem na oslavu narozenin jejího milého, který si sice oslavu nepřál, ale sestra uplácala cheesecake a bylo.

Seděli jsme na břehu jezera, pili lepivé růžové víno Lady Ellena z Penny Marketu, plácali komáry, povídali. Pak jsme zašly navštívit bratránka, který seděl s kamarády o kus dál, a od bratránka našeho bratránka jsme byly tázány: „Nejste náhodou hipísačky?“ Sestra dlouhovláska v lehkých barevných šatech po paty, já v sukni s kanýry a tílku, žebradlo přes rameno, pseudopašmína někde poblíž, dvě a cestují vlakem, myslím, že zvlášť z pohledu oteplákovano-odžínované společnosti jsme vypadaly jako vyloupnuté z osmašedesátého.

Ani mi nevadilo, že jsem jednoznačně ze všech nejstarší. Ono se to tak nějak neřeší. Pak jsme chodili po městě, posedávali po parku, pak šli spát a spalo se mi jako už dlouho ne, v cizí posteli pod střešním oknem.

Dnes bylo třeba zajet na poštu a pak jít pěšky hodinu domů. Takže se sestrou teď máme zase docela napovídáno.
„Jé, my jsme zapomněly na ty sponky, cos chtěla!“
(Aranel) „Jo, ale tak co, stejně tam asi nejedu na lov, viď.“
„A možná by se ti zrovna mohlo něco povíst, obvykle najdeš, když nehledáš.“
„… na tom něco je. Myslím ale, že sponky nebudou ten rozhodující faktor.“

A bylo mi tam příjemně, právě proto, že jsem tam nejela na lov. Právě proto, že jsem se tak krásně vyklidnila na slunci a na zahradě, a že je to tak vstřícná a otevřená společnost.

Odpoledne jsem si sedla s překladem ven a krásně zrudla. Zvrhlík, umře na rakovinu. Jsem ale tak nadšená tím, jak je nádherně, že jsem si to chtěla užít. Leccos jsem ostatně venku i přeložila, měla jsem teď tři dny na své záliby…

S Berniem soustavně probíhají nějaké ty SMSky a ve středu teda to kafe. Je to příjemné, o tom žádná, určitě se nějak hezky obleču a upravím. Ale trochu mě to znervózňuje. Tohle tedy není žádné vzrušené a radostné očekávání, spíš jakási nervozita, jestli náhodou nebudu nucena zlomit jednomu mladíkovi srdce.

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

Milá Aranel,

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

  • Měsíc po měsíci

  • O čem se tu píše

  • Running Rhythms ******************************** Follow my blog with Bloglovin
  • Zadejte e-mailovou adresu a oznámení o Aranelině psaní se objeví v poště.

  • Co prošlo kolem

    • 159 803 kliků